Strach ze samoty
Pes a strach ze samoty
Strach psa ze samoty, velký problém pro psa, pro jeho majitele i blízké okolí, ale s takovou situací se dá trpělivou prací dosáhnout celkem pěkných výsledků.
Je to zase problém, který můsí řešit především majitel a jeho rodina, trpělivostí a pečlivostí a láskou ke psovi.
Bohužel se mnoho majitelů obrací k řešení, které by mělo být až na konci celého řetězce nápravy chování a to je něco, co nemá s nápravou nic společného - říká se ,,dát psa pryč", podáním inzerátu o darování psa, odvedením psa do útulku a na co raději ani nemyslet.. vyhodit psa někde z auta, uvázání psa u lesa apod. ...
Jak se strach ze samoty projevuje?
Pokud necháte psa samotného, začne po vašem odchodu výt a štěkat, což vám bohužel mohou dosvědčit sousedi, dále demoluje byt/kotec jak drápy tak zuby, nepořádek a škody mohou být značné, a nakonec může i vykonávat potřebu přímo doma a to jen v nepřítomnosti svého pána.
Jak strach ze samoty vznikne?
V tomto problému je téměř vždy na vině majitel psa, výjimku pak tvoří psi, kteří byli zvyklí na druhého psa či jiné zvíře a to uhynulo.
Jak to tedy vznikne?
Majitel si pořídí štěně, dospělého psa nebo psa z útulku, pod vidinou malého chlupáčka nebo dříve nešťastného psa z útulku, začne psovi věnovat všechen svůj čas nebo si vezme i dovolenou, aby se o psa mohl starat - tím si k sobě psa silně zafixuje!!! podpoří to ještě víc pocit, starat se o malé štěně a reagovat na každé jeho zakňourání, nebo v případě osvojeného psa z útulku, pocit vynahradit mu všechno to zlé, co už si musel zažít - pokud pes nespí (nejlépe spolu s majitelem, jak jinak...), krmí svého psa, věnuje se mu hrou a procházkami a pak......... se musí člověk vrátit do reality!!! zjistí, že potřebuje chodit do práce nebo minimálně nechávat psa alespoň přes dobu, kdy je např. na nákupech, návštěvách u lékaře nebo u známých,.... všude tam, kam s sebou psa nemůžete vzít a to už vůbec nemluvím o tom, že by majitel jel rád na dovolenou bez psa apod.
Hodně majitelů doufá, že si pes na situaci, že chodí do práce apod. a nechává jej samotného zvykne, že se jeho závyslost na jeho přítomnosti nějak ,,sama" vyřeší... nutno říct, že to hodně psů pochopí a zvyknou si, ale bohužel je dost i takových, kteří odmítají zůstávat sami a tam jsou potom se závislostí veliké problémy. Takový pes to dává najevo po svém - po psím způsobu a začne o samotě kňučet, výt, štěkat (v horším případě tím ještě obtěžuje okolí, které vám to dá najevo a vzniknou vám další vrásky na čele), ničit věci (dveře, zdi...), močit nebo kálet v místech, kde by to normálně nikdy neudělal - to vše důsledkem stresu ze strachu ze samoty!
Jak nad strachem ze samoty vyzrát?
V první řadě je důležité jednat se psem laskavě a věnovat mu potřebnou péči, ale nepřipustit k sobě velkou fixaci, stanovit si jasná pravidla vaší domácnosti, která bude muset dodržovat i pes a to od prvního dne, kdy k vám přijde, ať se jedná o štěně nebo dospělého psa.
Pokud se vám to povede, bude váš společný život o mnoho lepší a jednodušší.
Nejlepším způsobem, než psa necháte o samotě je - dostatečně jej vyřádit.
Přesvěčte se, že je pořádně vyvenčený, a že si dost vyhrál... když zajistíte svému psovi dostatek pohybu nebo nějaké další činnosti, která ho zaměstná, nebude se jen tak nudit, bude spokojenější a nejspíš většinu času, kdy bude sám prospí.
V takovém případě, musíme zahodit vlastní lenost a pustit se do aktivit se psem, a pokud nejsme schopni mu dopřát dostatek pohybu k jeho fyzické i psychické spokojenosti, neměli bychom si psa ani pořizovat...
Jestliže už nějaké příznaky fixace na majitele nebo strachu ze samoty pes projevuje, můžeme začít s převýchovou.
A jak na to?
Špatně je!
Opět stejné pravidlo jako v ostatních případech převýchovy - NIKDY nepoužívejte násilí a nevyvolávejte v psovi nepřiměřený strach. Nepoužívejte taktiky typu: počkáte za dveřmi a až začne pes naříkat, vtrhnete dovnitř a psovi vynadáte nebo dokonce nařežete, necháte psa hned od začátku moc dlouho samotného apod. ....
Správně je:
Odstraňování strachu ze samoty u psa začneme cvikem - vystavit psa takové situaci, ze které má strach a to tak, aby se nezačal opravdu bát!
1. krok
- nejprve musíte naučit psa určitému odstupu od vás, nejlépe mu už dál nedovolte spát s vámi v posteli, spát u vás na pohovce např. při sledování televize apod., nedovolte mu vás neustále následovat - můžete třeba něco dělat v jedné místnosti a pes musí zůstat za dveřmi, tak aby na vás viděl, pomocníkem může být ohrádka nebo něco podobného, co psa udrží za prahem, zároveň není sám, protože jste doma a kousek od něj.....
Tyto a podobné situace totiž zvyšují jeho fixaci na vás a tu přeci musíte - hlavně pro jeho dobro - zmírnit! a nebojte se, že je takové opatření kruté nebo necitlivé, odměnou vám bude po čase pes, který netrpí úzkostí ze samoty...a to je přeci mnohem víc...
- dále důkladně nacvičte se svým psa dva základní pomocné povely - ,,Zůstaň" a ,,Na místo", které jej naučí ovládat se ve vaší přítomnosti a držet se na místě, které mu určíte
Cvičte tyto dva povely v klidném prostředí a hlavně tak, aby je pes nespojoval s vaším odchodem, pokud cvik provede dobře, odměňte jej oblíbenou hračkou nebo pamlskem, které dostane jen po splnění těchto cviků.
Nejprve se od psa zvdálíte třeba jen na délku své ruky, kterou ho budete přidržovat na místě, časem se začněte postupně vzdalovat, když cvik zvládne na pár metrů, můžete se zkusit začít schovávat na nějakou překážku, kdy vás pes neuvidí, ale jen uslyší - to bude pro psa o něco těžší.
Vždy psa pochvalte za NEVZDÁLENÍ SE z místa, které jste mu určili - pochvalte jej a dejte mu odměnu ve formě hračky nebo pamlsku, podle toho, na co váš pes lépe reaguje.
Nikdy psa za neuposlechnutí NETRESTEJTE, můžete mu odebrat hračku nebo dobrotu, znovu ho umístit na správnou pozici a zkusit povel znovu. Jen dejte pozor, ať psa ,,nepřetáhnete", většina cvičení by neměla trvat déle jak cca deset minut, potom si se psem můžete pohrát a popřípadě opět chvíli cvičit.
2. krok
- už můžete zkusit odejít na krátkou chvilku z bytu, ale jen na takovou chvíli, aby pes nestihl začít s nežádoucím chováním, i kdyby to pro vás znamenalo být venku pár vteřin, minutu dvě.... při nacvičování krátkých odchodů, můžete nechat puštěnou televizi, rádio nebo nechat rozsvíceno, pokud nacvičujete denně několik takových odchodů, můžete mezi ně naplánovat venčení nebo krmení, dokud se pes opět zcela neuklidní... důležité pravidlo - při odchodu se se psem nelučte a při příchodu se s ním nevítejte - dělejte jakoby nic...
- postupně a velmi opatrně prodlužujte dobu samoty psa a orientujte se mírou jeho stresu - při odchodu známkami strachu, při příchodu nadměrným vítáním
Každý pes je individuální a záleží i na pečlivosti majitele, jak dlouho bude taková převýchova trvat, může to být třeba už několik dní, ale někdy také týdnů, nejdůležitější je ze strany majitele NEZTRÁCET TRPĚLIVOST A VYDRŽET ve snažení usnadnit život jak svému psovi tak sobě.
Pokud jde o případ, kdy psovi zemřel zvířecí parťák, může se jeho strach ze samoty ztratit, pokud mu pořídíte dalšího kamaráda. Když už si neplánujete pořídit znovu druhé zvíře, můžete se pokusit o převýchovu popsanou výše.
Jestliže ale máte jednoho psa, který trpí strachem ze samoty a pořídíte mu kamaráda bez předchozí převýchovy, pes bude po vašem odchodu s velkou pravděpodobností dál ,,plakat" nad odloučením od vás a druhý pes jeho chování začne napodobovat a ... z jednoho hlučného a demoličního psa pak budete mít dva! Proto je lepší, počkat s pořízením psa až se vám povede svého psa, který trpí úzkostí ze samoty perfektně převychovat nebo až vám tento pes odejde do psího nebe.
Pohyb
- je něco, co by mělo být samozřejmostí pro každého majitele a to ZAJISTIT PSOVI DOST POHYBU A ZAMĚSTNÁNÍ
Pes, který nemá co dělat a má moc energie se naprosto logicky nepřiměřeně nudí, není šťastný..., když se to řekne hodně zjednodušeně - nemá dobrou náladu a to se odráží na jeho psychickém stavu, kdy se mohou objevit různé problémy, může se dát do vymýšlení lumpáren a snažit se na sebe upoutat pozornost svého pána, i kdyby to znamenalo nepříjemnosti v podobě vyhubování apod.
