Péče o staršího psa
Péče o starší psy
Péče o starší psy je celkem podobná péči o psa, jen je třeba kontrolovat jej častěji a pár věcí změnit a pár přihodit.
Měli bychom si uvědomit, že psa pokládáme za staršího už přibližně v polovině předpokládané délky jeho života.
Věk psa se neměří a nepřepočítává, jak si lidé často myslí - 1rok psa se rovná 7letům člověka - tak to není. V dlouhověkosti psa rozhoduje velikost, váha psa, a další ukazatele jako jsou např. prožitá onemocnění,nehody apod.
Stárnutí na psovi pozorujeme na barvě srsti, která šedne hlavně okolo čenichu, bradě a očích, dále pozorujeme obroušené zuby, především špičáky, také oči už nejsou tak jasné jako za mlada, objevuje se zákal čočky až šedý zákal, pes může špatně reagovat na povely, protože už špatně slyší...
Pes, který špatně vidí nebo přestává vidět, může žít dále celkem spokojený život, pokud mu k tomu vytvoříme vhodné podmínky, naučíme psa správně reagovat na naše povely, neměníme mu prostředí, ve kterém je zvyklý... Stejné platí i pro psa, který ztrácí sluch, takový pes se naučí reagovat na naše posunky a častěji se na nás podívat, aby věděl co dělat. Pejsky s podobným problémem venčíme vždy na vodítku, je to pro ně bezpečnější. Většinou naštěstí pejskům zůstává ještě jeden smysl - čich, který dokáží psi perfektně využívat.
slepá fenka pudlíka se perfektně pohybuje po svém okolí pomocí sluchu a hmatu... úžasnééé
Stárnutí psa přináší i další snižování funkce orgánů, proto se starší pes pohybuje pomaleji, nemá už takový zápal do hry, snadněji se unavý, víc spí,... Imunitní systém starších psů už také nepracuje tak jako dříve, a tak se mohou častěji objevovat různé alergie, infekční nemoci a léčba trvá déle... U některých pejsků dochází k pomočování, už nevydrží bez venčení tak dlouho a venčící procházky by měly být častější...
Starší pes a pohyb
Starý pes už má jiné požadavky na pohyb, pes už nemá tolik sil a klouby už jsou věkem opotřebované.
Hlavním pravidlem pro nás musí být - nepřetěžovat takového psa.
Místo dlouhých procházek a sportování se psem, se mu přizpůsobíme a dopřejeme raději víc kratších vycházek, kdy není jeho organismus a klouby tolik namáhané. Zárověň mu nabídneme dost tréninku, jak pro tělo tak pro mozek. Když si pes bude moci častěji a v kratších procházkách své okolí zkoumat o čichávat, podpoříme u něj činnost mozku, zároveň pes dostává pravidelné cvičení pro své svaly a v neposlední řadě potřebuje pohyb pro boj s obezitou. Výborným druhem pohybu je plavání, kdy nejsou tolik zatěžované klouby, ovšem ne každý pes má vodu rád a ne každý páníček má pro svého psa přístup k vodě.
Po pohybu si pes potřebuje odpočinout a proto by měl mít své místo, kde má klid. Pokud jsou v domácnosti děti nebo další psi, měli bychom jim vysvětlit, že nemají spícího psa rušit.
Pokud se starý pes opravdu španě pohybuje, můžeme mu vymyslet náhradu vycházek nějakou hrou, při které bude muset přemýšlet, např. schované hračky, hračky plněné pamlsky apod.
Většina starých psů potřebuje také deku, kterou v mládí třeba nikdy nechtěli. Na ležení, kdy se jim mohou tvořit otlaky a na zahřátí ,,starých kostí". Starší psi snášejí chlad hůře než mladí.
starý howavard ve výborné kondici :-)
Starší pes a krmení
Starší psi už nemají takový výdej energie, mají sklony k obezitě a vzhledem k opotřebovaným kloubům i dalším orgánům není vůbec vhodné je v tomto blahobytném stavu udržovat.
Pokud krmíte psa granulema, máme výběr v kategorii pro psí seniory, které jsou upravené, aby vyhovovaly starším psům.
Pokud krmíme doma připravovanou/přirozenou stravou, můžeme psovi vařit ,,dietně" a větší kousky krájet nebo sekat na menší, vhodné je, poradit se se svým veterinářem o doplňcích stravy, které můžeme stárnoucímu nebo starému psu přimíchávat do krmení.
Naopak velmi staří psi zase mohou mít sklony k hubnutí nebo dokonce vyhublosti, takovým psům předkládáme krmení s vyšším obsahem tuku, který zvyšuje příjem energie a dodává krmivu chuť a psa více láká jíst.
Kdy začít s krmivem pro psí seniory?
Opět se stáří psa odvíjí od jeho velikosti a váhy. Obecně by se dalo říct, že malá plemena cca od 7-8 let věku, střední plemena s hmotností okolo 25kg cca od 7 let, větší nad 25kg cca od 6 let, a obří nad 40kg cca od 5 let, u všech záleží také na kondici konkrétního psa, pokud si nejste jisti, můžete se poradit se svým veterinářem.
14ti letý pudlík ve vynikající kondici :-)
Starší pes a kloubní doplňky
S přibývajícím věkem psa dochází přirozeně k opotřebování kloubů a tím pádem snížení pohybu psa. Vhodným pohybem při problémech s klouby je plavání, ale každý pes nemusí mít vodu rád a v našem podnebí není možné nechat psa plavat pořád. I když dnes jsou pro pejskaře možnosti téměř neomezené a existuje možnost rehabilitace ve vodě nebo dokonce psí lázně.
Kloubních doplňků je na trhu mnoho, pomoci vám vybrat může veterinární lékař. Takové kloubní preparáty pomáhají regenerovat klouby a jejich pohyblivost, mohou částečně obnovit tvorbu kloubního mazu, který pomáhá hladšímu a bezbolestnému pohybu kloubu. Kloubní výživu je třeba podávat dlouhodobě. Především u velkých a obřích plemen je vhodné preventivně podávat psovi kloubní doplňky již od mládí v určitých časových úsecích.
Starší pes a péče o zuby
Zubní kámen se vyskytuje hlavně u starších psů, proto mu zuby musíme kontrolovat častěji. V rámci možností můžeme zubní kámen nebo plak odstraňovat sami pomocí nehtů nebo např. nástrojů z manikůry, jen pozor ať neporaníte dásně. Rozvinutý zubní kámen způsobuje záněty dásní až vypadávání zubů, a i zápach z tlamy je nepříjemný.
Jinak platí vše o péči o zuby, které najdete v ,,Péče o psa" - ,,Zuby".
Na co dávat u starého psa pozor
Měli bychom na psovi pozorovat jeho chování, příjem potravy a vody, vylučování, pohyblivost, dýchání, konrolovat kůži a různé výrůstky, jestli má pes zájem o své okolí.....apod.
Pokud zpozorujeme nějaké odchylky od běžného chování, můžeme začít psa více sledovat nebo vypozorované chování konzultovat s veterinářem.
Nejčastějí zdravotní problémy se týkají - obezity, problémů zubů a tím spojené záněty dásní, inkontinence, menší srdeční problémy, snížená aktivita, ztuhlost kloubů či artritida, ztráta sluchu nebo zraku, citlivé trávení, hormonální poruchy, počáteční senilita, zvýšená spavost.....
Další pes nebo štěně v domácnosti
Hodně lidí se rozhoduje, jestli si pořídit ke svému stárnoucímu psovi štěně... Všeobecně by se dalo říct, že jestli je to dobře či špatně rozhoduje především temperament obou psů, jak stárnoucího psa, tak jeho potencionálního nového kamaráda a také to, jaký měl po celý svůj život náš stárnoucí pes vztah k ostatním psům, pokud je spíš samotář, mohl by nového pejska odmítat. Pro některé starší psi je těžké přizpůsobovat se také temperamentu malého štěněte nebo mladého psa.
V mnoha případech zase štěně dokáže stárnoucího psa ,,vrátit do života", vrátí mu chuť k pohybu a třeba i hrám...
Pokud si pořídíte štěně k již dospělému nebo stárnoucímu psovi, je třeba především prvních několik dní, nad psy držet pečlivý dozor. Seznámit je nejlépe na neutrální půdě nebo pod kontrolou vodítek, kdy při případných problémech můžete rychle zasáhnout nebo aby měli možnost jeden před druhým utéci nebo se schovat...
Z vlastní zkušenosti, kdy máme doma dva až tři psy najednou, a to mohu s pevným přesvědčením říct, že jsou naši psi naprosto ,,zlatí", vždy po pečlivém očichání a s naprostou samozřejmostí přijali nového člena rodiny - nikdy se jej nepokusili vytlačit z našeho kruhu, odehnat jej od sebe nebo ho dokonce napadnout - to nikdy.
Samozřejmě seznámení probíhalo vždy pod mou kontrolou, stejně tak jako následné společné chvíle a to nejen po několik dní, ale spíše týdnů. Nikdy se ke štěněti žádný můj pes nezachoval agresivně... s pousmáním říkám, že se malého spíš prvních několik dní ,,štítili" a se hrou začali převážně až když měli pocit, že jim ten mrňous dostatečně dorostl...
Ze zkušenosti jedné kamarádky, musím bohužel konstatovat, že každý pes nového ,,kamaráda" nepřijme !!! Nechce se dělit o svůj prostor, své věci a už vůbec ne o svého majitele !!! Přes veškeru snahu o sblížení dospělého psa a štěněte, přes různá domácí pravidla a odrážení napadání štěněte dospělým psem jak doma tak při procházkách venku, tedy na neutrální půdě, byla donucena, vrátit štěně chovateli, osušit slzy a smířit se s tím, že další pes nebude, dokud je stávající hafan na světě...
JDE PSOVI PRODLOUŽIT ŽIVOT? Udržení aktivní mysli i těla
Základem je udržovat mozek i tělo psa trénované a to nabízením různých podnětů, které psa nutí přemýšlet a jednat... pes tak získá větší chuť do života, nebude se nudit a čekat, jestli si má v příští chvíli dát dalšího ,,šlofíka" i když právě s jedním skončil...
Jak na to?
Nemusí vám to připadat složité, úplně jednoduché je např.:
- nechodit denně stejnou trasu procházky, zpestřujte pejskovi vycházky, třeba obejdete jinou ulici než včera, vezmete ho někam na travičku, mezi stromy nebo k vodě...
- doma, ale i na zahrádce můžete ukrývat různé hračky, třeba hračky do kterých se strakají různé dobroty, nejdříve hledejte spolu se psem, časem se sám naučí hledat a prozkoumávat své okolí...
- můžete schovávat i sami sebe, hrát na schovávanou a psa na sebe lákat...
Se stárnoucím nebo starým a špatně pohyblivým psem už nejde hrát stejné hry jako za jeho nejčilejších let, ale určitě na něco přijdete...
- můžete se pokusit naučit psa novým kouskům, jako je např. štěkání na povel, podávání packy apod. jen asi budete potřebovat více trpělivosti...
- pokud má váš pejsek psí kamarády o to lépe, kontakt s ostatními zvířaty ho také pozitivně ovlivňuje a nutí jej k činnosti jak fyzické tak duševní...
- nenechávejte psa pořád doma v domění, že když už je starý, raději bude ležet na pohovce, nemusíte s ním běhat po parku, ale můžete ho vzít třeba před dům nebo na blízkou lavičku, kde se třeba sejdete s přáteli apod. a dopřát pejskovi pozorování dění v okolí...
